Proč nemám ráda plastové kompostéry?

Osobně kompostování zbožňuji. Je to jednak způsob, jak do půdy doplnit potřebné živiny a také si zbytečně nezaplňuji běžný domácí odpad. Bohužel ne všechny kompostéry jsou ideální.

Vždycky, když se setkám s plastovým kompostérem, tak se mi zvedá obočí. Jednou jsem dokonce viděla plastový kompostér postavený na polystyrenových „základech“. Hodně jsem zvažovala, jestli mám na papírek napsat nevyžádané rady v podobě papírku přilípnutým k zelené plastové věži. Proto se s vámi podělím o důvody, proč dávám přednost jinému řešení než plastovému kompostéru a třeba si najdete i pro vás lepší alternativy.

plastový kompostér

Proč nejsem fandou „plasťáků“ je čistě to, že ne ve všech úplně správně probíhají aerobní procesy rozkladu, ale spíš se dostáváme k procesům mokré hniloby. Na to plastové kompostéry nejsou ideální.

Zatím mě ještě nikdo nepřesvědčil o tom, že na kompost nestačí jakákoliv vícekomorová ohrádka ze dřeva či pletiva, kde může proudit vzduch a vlhkost.

dřevěný kompostér

Moje zkušenost s plastovými kompostéry

Plasťák jsme mívali doma na zahradě, když jsem ještě žila u rodičů. Tehdá jsem si ještě myslela, že kompostování spočívá v tom, že nahoru hodím čerstvý materiál a dole mi jako z PEZ dispenzeru vypadne krásný hotový kompost. Nevěděla jsem co je ekologické kompostování.

Jenže realita je jiná. O kompost musí člověk aspoň trochu pečovat a dát mu vhodné podmínky ke vhodnému „zrání“. Péče o kompost není nijak náročná, ale plastová nádoba to velmi ztěžuje. Kompost by se měl totiž minimálně jednou za půl roku přehodit.

přehazování kompostu

Což u plastové alternativy vede k tomu, že ho musím celý rozebrat, složit vedle a zase to tam naházet. Toto ztížení bohužel není jedinou nevýhodou. Proces kompostování také vyžaduje poměrně hodně vzduchu, aby materiál nezačal hnít, což se v uzavřeném plastovém prostředí bohužel děje. Jestli máte na zahradě plastový kompostér, tak jste si jistě všimli, že v létě umí pěkně zavonět. Další nevýhodou také vnímám to, že se časem plast rozpadá. Zvlášť, pokud je umístěný na slunci. To pak také ale znamená, že se nám do kompostu dostávají mikroplasty (i ty makro, co si budem..) a to si pak strkáme mezi zeleninku a šušňáme si nad domácím bio salátem.

Nevýhody plastových kompostérů

Ekologický dopad plastu

Samozřejmě první nabízícejí se myšlenkou je výroba těchto nádob. Osobně nejsem fanda používání plastového mobiliáře v zahradě zvlášť, když mám možnost ekologičtější ale i ekonomičtější varianty. Další pak je již zmíněné rozpadání plastového materiálu na makro i mikroplasty a následné znečišťování půdy těmito částicemi.

plasty

Špatná cirkulace vzduchu

Jak už jsem zmínila, pro proces kompostování je stěžejní přístup vzduchu. Při nedostupnosti vzduchu vznikají anaerobní procesy a při hromadění vlhkosti tak materiál místo rozkladu začíná hnít. A nemluvě o mikroorganismech, které by s kompostováním tak rádi pomohli, tak v tomto prostředí se jim pracovat opravdu nebude chtít. Natož žít a přebývat.

Přehřívání a příliš pomalý rozklad

Se špatným provzdušněním pak souvisí i to, že se materiál přehřívá, čímž tolik potřebné mikroorganismy umírají. Mikroorganismy a drobní živočichové (žížaly, larvy a další) se pilně podílejí na procesu kompostování. K tomu však potřebují vhodné podmínky v podobě vlhkosti, vzduchu i teploty. Pokud kompost (obzvlášť v letních měsících) překročí určitou hranici teploty, tak se tito pomocníci uvaří a další se vám tam nastěhovat odmítnou.

Lepší alternativy k plastovým kompostérům

Dřevěné kompostéry

Mezi mé oblíbence patří dřevěné kompostéry, ideálně tříkomorové (nebo koupím 3), které můžeme vytvořit ze starého i nového dřeva, ze starých palet (tam pozor na označení toxicity) a nebo rovnou z větších větví či kmenů. Dají se i zakoupit v hobby marketech (většinou jsou vystavené hned vedle těch plastových). Tři komory volím kvůli tomu, abych jednu plnila novým materiál, druhou nechávala zrát a třetí využila k přehození zrajícího kompostu. Nemusím pak přehazovat z místa na místo, ale pouze jednou.

tříkomorový kompostér

Otevřené kompostovací komory

Jde o podobný princip jako výše zmíněné, ale bez přední strany. Kompost je tedy přístupnější a hodí se pro větší konstrukce – pro lepší manipulaci. Konstrukci mohu vytvořit se sloupků a pletiva, nebo také z palet. Vhodný materiál k vytvoření kompostéru je materiál, mezi kterým může snadno proudit vzduch. Buď tedy zvolím perforovaný materiál (jako třeba pletivo – třeba králičí) nebo laťky s mírným rozestupem.

Vermikompostér

Žížalí kompostér je skvělý pro malé zahrady nebo dokonce i do bytů. Dnes už se dají zakoupit, ale i na vyrobení není náročný. Má trochu jiná specifika, protože spíš než o klasický kompostér, u kterého je potřeba, aby byl propojen s půdou (kvůli půdnímu edafonu), tak je to spíš taková žížalí farma, kterou musíte krmit. Na rozdíl od běžného kompostéru do něj můžete dát o trochu více typů materiálu (máme zde totiž jistotu, že vše projde trávícím traktem žížal).

vermikompostování

Kompostování přímo v půdě

Jako minimalistickou variantu zde nabídnu kompostování přímo v půdě záhonů. Tento způsob je ideální praktikovat při zakládání nových záhonů – jak vyvýšených tak klasických v zemi. Na dno záhonu navrstvím vrstvy organické hmoty a překryji vrstvou kvalitní zeminy, do které můžu sázet zeleninu i klidně okrasné rostliny.

Jak začít s ekologickým kompostováním?

Do kompostu patří organický bylinný odpad ze zahrady i kuchyně (opravdu, kromě živočišných zbytků). Mezi mé oblíbené tipy na kompostování je materiály prokládat, aby se lépe rozkládaly a prolévat vodou. Pokud totiž kompost vyschne, nemohou probíhat ty správné procesy a vlastně materiál jen čeká na vláhu, aby se vše zase dalo do chodu. Nad kompost tedy mohu udělat stříšku (která mi ale může překážet při přehazování) nebo prvoplánově kompost umístit na stinné místo v zahradě – za budovu nebo pod strom.

Abych kompost mohla využít v zahradě na přihnojení záhonů zeleniny i rostlin, potřebuji se o něj starat. Nestačí kompost nechat ležet ladem, ale potřebuji ho minimálně jednou za půl roku přehodit, aby se lehce promíchal a lépe rozložil. Já ráda kompost sendvičuji. Když vím, že budu sekat trávu a trávu sbírám do koše a nenechávám v trávníku přirozeně rozložit, naplánuji si vrstvení kompostu tak, abych proložila vrstvy trávy i něčím jiným. Mohu použít čisté kartony, listí či štěpku. Osobně se zdráhám vkládat větší kusy materiálu do kompostu. Karton natrhám, větve rozstřihám na malé kousky. Sice mi to zabere trochu času, ale urychlí to proces rozkladu a mně práci (čti manželovi) práci s přehazováním!

S hotovým voňavým kompostem pak cválám po zahradě a sypu ke každé rostlině co najdu (dobře, úplně ke každé ne, protože některé trvalky jsou divy a pak si vymýšlejí nesmysly). Musím brát na vědomí to, že kompost je vlastně spíš hnojivo než substrát. Je to z velké části pouze rozložená organická složka a substrát potřebuje i tu minerální. Zelenina se v něm bude mít krásně, ale některé trvalky, které nemají rády mokré nohy, tak budou v kompostu nešťastné (třeba levandule a další suchomilky – ty raději do propustného substrátu) a kompostem je mohu třeba mírně přihnojit po výsadbě. Kompost na sebe krásně váže vodu a to může zase pomoci s příliš vysychavou ale i s jílovitou půdou na pozemku. Můžu do půdy kompost zapravit a pak zvesela sázet.

Osobně mám nejraději systém 3 komor, kdy v ideálním případě do jedné sypu čerstvý materiál, do druhé přehazuji, aby se kompost mohl lépe rozkládat a ze třetí odebírám hotové zahradnické zlato. Samozřejmě, v prvním roce to takto nebude vypadat a budu využívat hlavně komory dvě.

Sečteno podtrženo, kompostujme, přihnojujme a zlepšujme si půdní podmínky na našich zahrádkách.

A jak kompostujete vy? Máte svoje kompostéry, nebo necháváte odpad odvážet v biopopelnicích? Máte nějaké zábavné i frustrující zkušenosti? Napište mi!

Tak ať to roste!! ♥